Obchodní dům Kotva vznikl na jednom z nejzajímavějších míst pražského osídlení. Před jeho stavbou proběhl velmi rozsáhlý archeologický výzkum, který pečlivě zmapoval původní zástavbu. Díky tomu víme, že nejstarší dochovaná stavba – románský kostel svatého Benedikta ze 12. století – rozhodně nebyla na tomto místě jako první, ale prokazatelně vstoupila na již využívaný pozemek. Jednalo se o jednolodní stavbu s půlkruhovou apsidou, zabírající plochu něco přes 70 m2.

Kromě základového zdiva svatobenediktského kostela byla zdokumentována celá řada staropražských domů – tedy především zemnice a polozemnice a dva opukou vyzděné obytné objekty, pravděpodobně pozůstatky jádra dvorců.

Ve druhé polovině 13. století, tedy za vlády Přemysla Otakara II, došlo k výstavbě staroměstského opevnění a výstavbě rytířské komendy, která byla obehnaná 1,2 metru vysokou hradbou. Za renesance se někdejší kostel stal součástí raně barokního chrámu v premonstrátském vysokoškolském zařízení, jemuž se říkalo Norbertinum. Kostel svatého Norberta byl po zrušení koleje v roce 1783 zrušen a na pozemku vznikla poslední stavba - Novoměstský ústav šlechtičen, který byl zrušen v roce 1918.

Československo na konci šedesátých a první poloviny sedmdesátých let procházelo zásadní proměnou spotřebitelského chování. Velká města - a o to bolestněji Praha - se začala velmi rychle potýkat s poddimenzovanou a často zcela nedostatečnou obchodní sítí. Již v průběhu šedesátých let proto postupně dochází k oživování městského prostředí - velmi často (ačkoli nepřiznaně) podle západních urbanistických vzorů.

V této době se rodí myšlenka vybudovat v Praze Ústřední obchodní dům, pro který je ne zcela citlivě vybrána poloha v Jindřišské ulici v prostoru Senovážného náměstí v těsné blízkosti Jindřišské věže. Protože se však velmi brzy ukazuje, že plán nepůjde v rozumném časovém horizontu realizovat, je zvolen pozemek proluky v Revoluční ulici u náměstí Republiky.

Kotva je od počátku plánována jako výstavní a prémiový obchodní dům. Svým pojetím se má zařadit nejen na první místo v tuzemské obchodní síti, ale zaujmout má i v celosvětovém měřítku – v době výstavby se dokonce jedná o 5. největší obchodní dům v Evropě. A to se daří. Díky kvalitnímu architektonickému návrhu, který musí respektovat charakter historické zástavby, se i ve stísněných prostorách daří vybudovat stavbu s dechberoucími parametry.

Prodejní plocha obchodního domu Kotva byla v době otevření 22 160 m² a 75 000 zákazníků denně mělo obsloužit 2000 zaměstnanců.

Obchodní dům Kotva je dodnes považován za jednu z nejvýraznějších pražských staveb. Pro její realizaci byla vypsána soutěž, již vyhráli manželé Machoninovi a jejich Ateliér Alfa. Vítězný koncept obchodního domu coby prostorové struktury spojených šestibokých hranolů, který se Machoninovým podařilo udržet až do realizace, byl výsledkem snahy rozbít masivní objem domu vyplývající z rozsahu programu požadovaného investorem. Budova budoucí Kotvy se měla díky své členité formě lépe přizpůsobit nepravidelnému tvaru a omezeným rozměrům pozemku a zároveň reagovat na kontext okolního historického prostředí. Srostlice jednotlivých voštin, jejímž skladebným modulem je železobetonový montovaný sloup se šikmými vzpěrami podpírající stropní desku šestiúhelníkového tvaru, měla podle Věry Machoninové ještě jednu podstatnou výhodu – umožnila autorům dosáhnout rozponu konstrukce 14,2 m a omezit tak počet svislých podpor. Machoninovi díky ní zároveň docílili minimální konstrukční výšky jednotlivých podlaží a mohli tak efektivně využít dané místo při dodržení výškové hladiny okolní zástavby.

Další prvky nosné konstrukce byly provedeny jako železobetonové monolitické do ocelového bednění. Plášť budovy navrhli autoři z panelů s vnější vrstvou z tmavě eloxovaného hliníkového plechu. Část modulů v průčelí do náměstí Republiky byla zasklena velkoformátovými termálními skly. Realizací objektu, která proběhla v letech 1972–75 a jejíž rychlost byla v domácích podmínkách jinak nedosažitelná, byla pověřena švédská společnost SIAB.

I přes nadčasové řešení celé stavby bylo po revoluci jasné, že obchodní dům bude dříve nebo později potřebovat nejen generální rekonstrukci, ale také rekoncepci celého obchodního a prodejního modelu.

Rekonstrukce, která byla zahájena nedlouho poté, přistupovala ke stavbě s maximálním možným respektem a byla konzultována s autorkou celého díla. I díky tomu se podařilo nejen zachovat, ale hlavně také obnovit ty nejdůležitější architektonické prvky. Celá rekonstrukce zatím stála asi 100 milionů korun.

Aby Kotva obstála také v jedenadvacátém století, přišla ruku v ruce s rekonstrukcí také rekoncepce – a to podle těch nejlepších zahraničních vzorů. OD Kotva totiž není pouze obchodním domem, ale svébytnou součástí města. Poslouží všem, kteří se v lokalitě nachází – a nemusí jít pouze o nákupy. V Kotvě tak naleznete jedno z nejlepších parkovišť v samotném historickém centru, kavárnu a stylové restaurace s výhledem a klubem.